The Zero

Borek napsal něco o naší MHD, já se zase už skoro týden chystám popsat své zážitky z minulého čtvrtka, kdy jsem navštívil Prahu, abych pomohl rozlosovat Turnaj zapomenutých bojovníků pro IW.

Cesta tam probíhala dost pohodově, protože jsem na našem rozkopaném železničním nádražím potkal bývalou spolužačku, která byla také na cestě do našeho hlavního města. Cesta zpátky už byla o něco horší.

Po příchodu na Masarykovo nádraží mě čekal lehký šok. Vlak tu sice nějaký stál, ale rozhodně se o něm nedalo říct, že by jel do Ústí. To bylo 23:15, odjezd je podle jízdního řádu 23:22. Nasadil jsem pohled, který zřejmě nejpřesněji vystihují písmenka WTF? a vydal se k pokladnám zjistit, jak to je. (Přesně naproti pokladnám je totiž jízdní řád pro dráhu 090 Děčín - Praha).

No, v čase 23:16 jsem zjistil takový zlý, ehm, nepěkná věc. Už to nebyl lehký šok, to byl lehčí infarkt. Vlak sice jel v 23:22, to ano, ale z Hlaváku. Následoval lehčí sprint, nástup do vlaku (sluchátka v uších) a menší nedorozumění s vagonem 1. třídy (ne, nesednul jsem si, jen jsem to musel obrátit a potom ironická poznámka výpravčího: "Možná kdybyste si sundal ty sluchátka..."). Vydal jsem se na druhou stranu hledat místo. Všecha kupé obsazená, na konci druhého vagonu jsem to vzdal a s typickou větou "Brýden, je tu volno?" přisednul k jednomu, dejme tomu, pánovi v letech.

Do Kralup nad Vltavou probíhalo všechno OK, pak jsem na chvilku usnul (mikrospánek je má oblíbená sportovní disciplína, zvlášť ve škole) a po probuzení následoval další šok. Můj spolucestující si sundal boty.

Nejprve jsem to hrdinně nesl, ale za Roudnicí jsem už začal spřádat plány na co nejopatrnější oslovení. Bohužel zejména proto, že jsem neuvěřitelně slušný , jsem se k ničemu neodhodlal a při příjezdu do Ústí jsem doslova vyletěl z kupé.

A ponaučení? Jezděte vlakem s několik dnů starými ponožkami, abyste cítili pach svůj a ne cizí!