The Zero

Jako každým rokem k nám do Ústí zavítal na Lidické náměstí Kinematograf bratří Čadíků. Skvělá věc, když se to tak vezme, místo stovky za kino dáte dobrovolně dvacku a dostane to někdo jiný než OSA.

Samozřejmě kino, tma, zábava, (pivo), spousta lidí, tohle všechno láká mladší generaci ven. Já jsem toho tak nějak ušetřen, protože hromadné produkci úplně nefandím, asi fakt nejsem společenský typ (čím by to tak mohlo být, ehm?). Zato moje sestra, ta si to nesmí nechat ujít. Jenže jí je "teprve" šestnáct a rodiče se o ni bojí. V noci nesmí nikam sama, dokud nemá doprovod.

Nechal jsem se přemluvil, že ji doprovodím tam, po skončení filmu se zase sejdeme a dojdeme domů. V životě takovou chybu už neudělám.

Dorazili jsme sice půl hodiny před slibovaným začátkem, ale už v tu dobu bylo náměstí plné lidí, především teenagerů. (Hm, tam vlastně taky pořád patřím...). Co se týče národnostního složení, obávám se, zda nebyli Češi menšinou. Znáte Ústí.

Film začal. Po menších technických problémech bylo rozhodnuto, že se nebude promítat Doba ledová 2 - Obleva (někde jsem zaslech, že jim to nebralo DVD ), ale Madagaskar. Tak ten jsem viděl týden předtím - smůla, no. Protože to byl ale poslední den a hlavně nejatraktivnější film, na náměstí nebylo doslova k hnutí a najít místo k sezení byl nadlidský úkol. Tak jsem strávil hodinu a půl "idlováním", chozením okolo náměstí ve snaze najít někoho známého (samozřejmě se povedlo), v jedenáct našel sestru a vyrazili jsme.

A pointa? Omlouvám se, je okurková sezóna, ale měl jsem chuť něco napsat. Ale dokázal bych si představit lépe strávené dvě hodiny. Třeba koukáním s tátou na Stargate: Atlantis.