The Zero

Už je to tak. Včera a dneska byl druhý maturitní ples mého bývalého ústavu. Na tom už jsem opravdu nesměl chybět.

Úvod

Musím se přiznat, že úvod byl neuvěřitelná nuda. Nezachránil to ani adrenalin v podobě strachu o včasný příchod, ale to nakonec ani nehrozilo. Koneckonců, jsem vysokoškolák , a tak si nějakou akademickou čtvrthodinku můžu dovolit.

Oproti minulému plesu neprováděl večerem ex-student a kamarád spousty z nás Vašek Formánek (byl to i náš moderátor), ale ještě starší ex-student Ondra Vodný, což je známý ústecký moderátor. Teda aspoň si myslím, už jsem to jméno párkrát slyšel. Ale čoveče, tohle jsem ještě nezažil. Jestli jsem měl kdysi obavy, že to s Vaškem nebude tak dobrý, jako s nějakým "profi" moderátorem, seknul jsem se. Bylo to přesně naopak.

Nástupy

Znuděn mrtvým úvodem jsem nástupy nepozoroval úplně naplno, ale přesto, nebo snad právě proto, se mi líbily víc než předchozí. Nástup oktávy byl sice zezačátku stejně mrtvý jako ples, ale ke konci se to docela pěkně rozjelo. Jen jsem si nemohl nevšimnout prvků z našeho nástupu .

A ta čísla...

Ano, viděl jsem tu slečnu, kterou jsem doprovázel domů. Ne, neřekl jsem si o číslo. Kdybych měl říct proč, asi to vyzní hnusně, ale viděl jsem ji na světle . Prostě to není můj typ. Stejně mám pocit, že byla zadaná.

Zato jsem tam trochu později večer zahlédl fakt pěknou slečnu, která se většinu času nudila u stolu s třídními maturantů. Tak mě napadlo, jestli by to náhodou nemohla být mladší sestra Alice, fyzikářky s postavou modelky. Neváhal jsem a požádal jsem ji o tanec.

Nemohl jsem se ale více splést: Sice byla spojená s třídní maturantů, ale s tou druhou a trochu jinak. Byla to její dcera. Dokonce jsem se o pár desítek minut později pokusil pozvat ji na drink, a snad bych byl i uspěl, kdyby u koktejlů už jen nepočítali peníze. Smůla no...