The Zero

Ne, není to třístý zápisek, i když už se pomalu blížíme. Během pár zápisků bude "jen" 250. Řeč je tady o filmu 300, v ČR s podtitulem Bitva u Thermopyl.

Máte rádi dějiny?

Dávali jste při dějepise pozor? Ne? To je obrovská chyba, protože antické Řecko je jedno z nejlepších období v lidské historii. Hned po starověkém Egyptě.

No, já se musím přiznat, že jsem měl vždycky raději Atény. Absolutně netuším, jak může člověk, který vyniká spíš (určitě) intelektem než fyzickou konstitucí, mít raději filozofy, než brutální bojovníky, v jejichž městě by nepřežil ani narození. Fakt to nechápu.

Frank Miller

Možná mě budete mít za kulturního barbara, šílence nebo [dosaďte si své oblíbené označení loosera], ale Sin City jsem ještě neviděl. Už se na to ale nějakou dobu chystám a po zhlédnutí 300 je to už prostě povinnost.

Oni také někteří filmoví kritici nelibě nesli, že film upřednostňuje úchvatné grafické zpracování (většina scén je bluescreen) před vykreslením charakterů nebo tak něco. Já tedy rozhodně patřím k té skupině lidí, která právě v tomhle vidí jedinečnost filmu.

A jaké to tedy je?

Film má necelé dvě hodiny. 110 minut skutečného děje, odhadem. Samotná bitva začíná v pětačtyřicáté minutě... a končí o hodinu později. Nebojte, není to šedesát minut řezničiny. Občas se to proloží nějakým sexem.

Ale stejně jako v případě Goyových přízraků jsem si nakonec říkal "tak to takové maso nebylo...". Bylo. Zpětně si to uvědomuji moc dobře. Ale on je rozdíl v tom, jestli se prostě rozstříkne krev po skle kamery, nebo jestli si s tím pohrají počítačoví mágové. Bullettime!

Jestli máte slabý žaludek, tak do kina nechoďte. Jestli máte rádi historii a/nebo se vám líbilo Sin City, je tohle povinnost vidět.